Zázračné zívání

Zívání je velice důležité pro naše tělo, zejména pro aktivaci našeho pohybového systému.
Je to pohybový stereotyp, který  je patrný u zvířat nebo u malých dětí. Po každém probuzení začnou zívat a protahovat se. Tento důležitý rituál stimuluje a aktivuje pohybový systém skrze nervovou soustavu. Zíváním dává mozek tělu signál, že začíná nový den, práce, prostě nějaká nová aktivita.

V dnešní uspěchané době však na to naše unavená těla zapomněla. Zívání a protažení po probuzení vymizelo u dospělých, ale také u starších dětí.

Proč tomu tak je?

Žijeme v neustálém spěchu a stresu a když ráno zazvoní budík, hned vyskočíme z postele a spěcháme. Musíme stihnout ranní hygienu, ti šťastnější z nás i snídani :) a pak frrrr do práce nebo do školy. Proč ale vymizí zívání a protahování i u dětí?

Jedním faktorem je jakýsi „ranní pres“, když je budíme do školky. Přirozené by bylo nechat dítě vstát když se samo vzbudí.  My je ale vzbudíme, když je to nutné a navíc na ně přenášíme spěch, aby vstávaly, abychom to stihli. Rychle, rychle, honem snídaně, oblékání, autobus nebo honem pěšky do té školky a po pár letech i do školy.

Druhým faktorem je to, že děti se učí nápodobou. Proto nemají tento stereotyp okoukaný od rodičů a starších sourozenců. Jen u novorozenců je vidět ještě zbylý zívací a protahovací „reflex“. Stejně tak to vidíme i u zvířat. A to zvířat jakéhokoli druhu, ať už je to kočka, pes, králík, kůň, tygr, lev… Pokaždé když se zvíře probudí, tak první co udělá je zazívání a protažení.

Důležitý rituál aktivuje pohybový systém

Pokud tento signál od našeho mozku svaly nedostanou, tak zůstávají ve sníženém svalovém napětí (tonu). Jakémsi útlumu. To není z pohledu svalové práce optimální. Jsou-li při práci ve sníženém svalovém tonu, dochází mnohem rychleji k jejich přetížení. Protože je to opakovaně, jsme u jedné z příčin chronické bolesti zad, tzv. VAS (vertebro-algického-syndromu).

Rovnice tedy zní: ranní zívání a protahování = správná stimulace pohybového aparátu = správné svalové napětí = efektivní výkon svalu bez následného přetížení. Pokud tuhle správnou rovnici nemáme, tak svaly jsou velice rychle přetížené.

Nemáte správnou rovnici? Nezoufejte.

Jelikož se jedná o pohybový stereotyp, dá se naučit nebo lépe řečeno přeučit. Jak? Jednoduše a trpělivě. Stačí, když po každém probuzení zůstaneme v klidu ležet a vědomě si zazíváme a protáhneme se.

Nejde vám zívání na povel?

Nevadí, i to se dá natrénovat. Stačí doširoka otevřít pusu a zhluboka dýchat. Po pár nádeších příjde i zívání :). Možná zívete už teď, když čtete tento text. Zívání je dokonce nakažlivé. Když někoho zívat uvidíme, chce se nám hned taky.
Dokonce to funguje i na zvířata. Já osobně to mám vyzkoušeno na koních, psech a kočkách :). Můžete ale zkusit jakékoliv zvíře, které má tlamičku a dokáže se na vás dívat.

Teď už jen vytrvat!

Tento rituál musíme opakovat pravidelně do zblbnutí :)). Pravidelně se myslí každý den, bez vynechání. Tak dlouho, až se pohybový stereotyp přesune z vědomé části myšlení do podvědomé (z mozkových hemisfér do mozečku).

Někomu to trvá třeba tři týdny, někomu tři měsíce. Každý potřebujeme jinak dlouhou chvíli. Jakmile se tento stereotyp „zautomatizuje“, nebudeme na něj muset již myslet a vše poběží samo.

Tělo ví, kdy si může dovolit jít do akce a kdy ne

Když budeme nemocní, tak rituál po probuzení nenaskočí. Dokonce se nám nepovede ani zívat a protáhnout se na povel. Tělo totiž ví, že si nemůže dovolit výdej energie na svalovou aktivitu. Je třeba zůstat ležet v posteli a šetřit energii na boj s nemocí.

Můžeme to ještě vylepšit?

Můžeme navíc při protahování v posteli myslet na něco příjemného, co nás čeká. Představme si, co máme v plánu a vyberme si z toho to nejpříjemnější. Může to být pocit vděčnosti z práce, která nás baví nebo setkání s lidmi, se kterými se cítíme dobře. Když se nám to povede, objeví se nám na tváři jemný úsměv a nový den bude mít pak úplně jinou energii.

Funguje to?

Tento princip je přirozený a bylo by proti přírodě, kdyby nefungoval. Můžete si to samozřejmě ověřit sami. Napište si do kalendáře den kdy začínáte a k tomu své emoční a fyzické pocity (jak se cítíte na těle a duši). Po měsíci si zapište opět jak se cítíte a porovnejte. Najdete-li jen nepatrné změny, zkuste si zaznamenat podrobně detaily a pokračujte další měsíc.

Někdy jsou to až neuvěřitelné změny, a nechce se nám věřit, že je způsobil pouze tento drobný rituál. Je to ale tak, že nejvíce fungují ty nejjednodušší věci. Musí se však dělat!

Podělte se o své zkušenosti

Přeji vám, abyste se prozívali a protáhli do krásnějšího života se spokojenějším fyzickým tělem. Vaše svaly a vy si to zasloužíte! Rozhodně vás to nebude nic stát, pouze váš čas.

Budu ráda, když mi své postřehy napíšete e-mailem na info@maserkamirka.cz nebo do komentářů na FB.
Těším se u dalšího článku a přeji krásný den.