Když maséra bolí ruce

Máte klienty, kterým se dá říci kameňáci? Nebo jen máte mnoho masáží po sobě a při té poslední už cítíte jak vás bolí ruce?

Tohle jsem zažívala před dvaceti lety, když jsem začala nabírat klientelu a masáží přibývalo. Sem tam se objevili „kameňáci“. I když všichni nebyli stodvaceti kiloví pánové se svaly jako beton, i tak jsem po několika odmasírovaných hodinách cítila velké napětí v předloktí a zápěstí.

Občas mě bolely i prsty, to už většinou byla poslední kapka, pak už jsem musela používat bylinné masti a automasáže.

Naštěstí toto období „přetížených rukou“ netrvalo tak dlouho, že by přišel zánět šlach, kterým trpěli někteří mí kolegové maséři. Do cesty mi vstoupil úžasný učitel baňkování Pepa Rudolf. O baňkách jsem až do kurzu nevěděla vůbec nic. Na kurz jsem šla proto, že šli ostatní ze základního masérského kurzu.

Na kurzu nás bylo 16 a každý si odnesl nějaké fialově zbarvené puntíky. Ty nejtmavší jsme si hromadně vyfotili :).

Kurz jsme dělali v horkém létě a tak jsme vtipkovali, že půjdeme na plovárnu do Podolí a vylezeme z vody se slovy: „Ježiš, co se mi to udělalo na zádech za kola, to je asi z tý vody!“ Asi bychom měli volné všechny venkovní bazény :). Ale nezkusili jsme to.

Ještě že tak. Dneska už vím, že po baňkách se nesmí na slunce! Baňkování totiž „otevírá povrch“ a tak se letní horko rychleji dostane do těla. Dokonce může na modřinách po baňkování vytvořit spálené puchýře.

Z kurzu jsem byla nadšená a z baňkování přímo fascinovaná. Nejen práce s ohněm a přisávání sleněných baněk, ale hlavně pocity při a po baňkování. Tak rychlou a bezpracnou úlevu jsem ještě nezažila!

Mé nadšení pak znásobil první terapeutický úspěch

Nemohla jsem se dočkat baněk, které jsem si objednala přímo u skláře. Byla sice každá jiná :), ale fungovaly skvěle. Prvním baňkovaným klientem byl můj bratranec. Věděla jsem, že po baňkách mohou být kolečka a že je to v pořádku.

Ukázala jsem mu tedy fotky z kurzu, vysvětlila co a jak a dali jsme se do baňkování. Vybranou partií bylo rameno, které občasně bolelo při přetížení nebo změně počasí. Bolest vznikla jako následek úrazu před sedmi lety. Rameno bylo tenkrát hodně pohmožděno s distorzí (podvrtnutím) kloubu. Zcela se zahojilo, ale bolest se právě sem a tam vracela.

Přiložila jsem baňky v sestavě pro „zmrzlá ramena“ a nechala je působit 25 minut se silným podtlakem, tak jak jsem znala z kurzu. Překvapilo mě, že nezůstala fialová ani tmavě červená kolečka. Pod baňkami to zrůžovělo, ale ne nějak výrazně.

Peťa odjel a domluvili jsme se na dalším opakování za 3 dny. Druhý den se mi přijel ukázat – rameno a lopatku měl pod kůží zalité krví, jeden velký fialový flek. Nevěřila jsem, že to udělaly baňky. Hledala jsem chybu. Nějaká porucha krevní srážlivosti? Nic takového prý ne…

Dodala jsem si odvahu a baňky jsem v domluvených termínech znovu nasázela. Celkem 5 sérií. Při dalších aplikacích se již modřina neobjevila. Nevrátila se už ani občasná bolest.

Rozlití modřiny až následně několik hodin po baňkování jsem viděla u starých poúrazových stavů ještě několikrát.

Vysvětluji si to tak, že i když jsou měkké tkáně zhojeny a na sonu ani RTG nejsou patologické nálezy, přesto v mezibuněčných prostorách zůstávají jakési „zbytky, nečistoty“, ty pak baňka dokáže podtlakem dostat do podkoží a tělo se jich zbaví cévním systémem či lymfou.

Vpraxi jsem používala to, co jsem se naučila, ale nestačilo to

Dá se říct, že i když nám Pepa předal výbornou techniku přikládání lokálně na místa bolesti s využitím akupunkturních bodů (což mi dávalo smysl) netušila jsem, že to není celé umění.

První roky baňkování jsem prakticky pořádala vlastní výzkum. Začala jsem pozorováním a zaznamenáváním úspěchů či neúspěchů. Na co nejvíce baňky zabíraly byli právě „kameňáci“ a dále bolestivé stavy, které přetrvávaly dlouho po úrazech či operacích.

Netušila jsem proč někdy po baňkování zvýšené napětí ve svalech povolí a někdy ne. Na svaly ve zkrácení se zvýšeným napětím baňky téměř neúčinkovaly. Stejně tak neulevily od bolesti při chronických potížích se snížením svalového napětí.

V tu chvíli začaly moje pokusy s podtlakem a dobou přiložení. Zjistila jsem, že na ty „nafouklé“ svaly (prosáklé se zvýšením tonu, avšak rychle měknoucí pod rukama, tzn. přetížení v terénu nedostatečnosti) je třeba použít krátkou dobu aplikace a malé sání.

Hypertonické svaly či bolestivé stavy kloubů, které přetrvávaly dlouho po úrazech či operacích naopak ocenily delší dobu aplikace se silným podtlakem.

Jediným nevyřešeným případem prakticky zbyly svaly, které po baňkování „trochu změkly“, ale ne moc. Bylo jedno, zda byl podtlak silný či slabý. Nechápala jsem to.

Aha momenty

Až při studiu fyzioterapie a pohledu na zkrácené svalové skupiny mi to docvaklo. Sval přetížený, ale primárně zkrácený byl baňkováním uvolněn, ale nebyl protažen. To baňka neumí. K terapii pak stačilo pouze přidat doporučení strečinku těchto zkrácených svalů a úspěch byl neodvratný.

Po škole jsem se začala zajímat o tradiční čínskou medicínu a dostala se mi do rukou kniha Baňkování od Chiraliho. Mé pokusy se sílou tlaku a dobou aplikace dostaly jména. Neobjevila jsem nic převratného, vše bylo objeveno již před tisíci lety :) a popsáno terminologií tradiční čínské medicíny.

O své poznatky a zkušenosti se s vámi ráda dělím

V roce 2004 si můj muž (tenkrát můj přítel) otevřel vlastní masérskou školu BUĎFiT a požádal mě, abych baňkování učila. Začala jsem své poznatky z praxe předávat dalším a našla ve výuce zalíbení. Lektorská činnost mě neskutečně baví! Jsem ráda, že se k tomu můžu opět po mateřské vrátit.

Těší mě také důvěra a praktické zkušenosti vás, kteří jste kurzem již prošli. Když slyším, že to pak používáte v praxi a máte dobré výsledky (a zdravé ruce), je to pro mě to nejvyšší ocenění.

Moje vlastní praxe je pro mě důležitá , protože bez ní bych byla pouze teoretikem. Také čas, který věnuji své rodině je pro mě velmi důležitý a tak na přednášení už nezbývá tolik času.

Přesto Baňkování – lokální aplikace je jeden z kurzů, které vypustím do světa alespoň jednou za rok a vždycky se na něj moc těším.

Jsem ráda, že se na kurzech setkávám nejen s maséry, ale i s fyzioterapeuty a lékaři, kteří baňkování uplatňují ve svých praxích. Zejména v lázeňství je baňkování v posledních letech velmi vyhledáváno.

Baňkování pokládám za jednu z nejužitečnějších technik,  které znám.

A protože je čas zimy – bolavých beder a brzy přijde jaro – čas bolavých ramen (vypozorováno z praxe :) ), tak už mám v masérně baňky nachystány. Co vy?