Jak po masérsku zatočit se stresem

Slovo stres je odvozeno z anglického slova stress = tlak, napětí, namáhání. Je to stav, kdy jsme vystaveni mimořádným podmínkám (stresorům). Patří sem i následné fyzické a psychické obranné reakce (často podvědomé), které slouží k obraně před hrozícím nebezpečím.

Reakce našeho těla na stres jsou velmi důležité pro přežití

V historii to byly zejména situace, kdy šlo o život. V takovém případě je nutné buď utéct nebo bojovat. K tomu je potřeba zmobilizovat organismus. Naše tělo tedy vyplaví velkou dávku stresových hormonů. Jedním z nich je adrenalin. Ten zvýší prokrvení svalů (nutné pro boj nebo útěk) a odkrvení vnitřních orgánů (krev je odtud přesměrována do svalů).

Stresové reakce se však nespouští pouze při fyzickém ohrožení, ale také při emočním či psychickém tlaku. Reakcí by opět měl být boj nebo útěk. Při boji nebo útěku by totiž bylo toto „akční“ nastavení využito a spotřebováno.

Protože však v moderní civilizované společnosti ani neutíkáme ani nebojujeme, není tento stav krátkodobou reakcí těla, ale přetrvává dlouhé hodiny. To vede ke zvýšenému svalové napětí, oslabení funkce vnitřních orgánů, pocitu vyčerpání a nepohody.

Následky stresu na lidské tělo

Nepředstavujte si ale stres pouze jako útok ozbrojeného muže nebo dramatického padáka v práci. Tělo takto reaguje i při jakékoli nepohodě, které naše tělo vnímá nepříjemně. Reakce těla není sice tak bouřlivá a mohutná, ale přesto dochází k automatickým, vůlí neovladatelným vnitřním pochodům. Jedním z z nich je aktivace kosterních svalů. Svaly se dostanou do zvýšeného svalového napětí (hypertonu). Zapojení svalů probíhá v určitém pořadí. Z části je toto pořadí pevně dané, zčásti individuální.

Svaly, které jsou ovlivněné stresem

První svaly, ve kterých se zvyšuje svalový tonus jsou žvýkací svaly (mm. masseteri). Dalším svalem je trapéz, jeho horní vlákna  (m. trapezius, pars cranialis) a zvedače lopatky (mm. levatores scapulae).

Následují další svaly nebo skupiny svalů a to již v individuálním pořadí. Většinou se jedná o oslabené místo našeho těla (např. bedra, která reagují stažením v případě vystavení časovému stresu či narušení našich vztahů nebo hýžďové svaly v okolí kyčelních kloubů, které jsou náchylné k přetížení při vzteku).

Chronické působení stresu

Protože jsou při reakci na stres vyplavovány i rychlé zdroje energie, dochází k vyčerpání organismu. Po stresové situaci by tedy měl následovat odpočinek a obnova sil a energie. Protože však v našem životě na dobíjení baterek nemáme čas, dochází z dlouhodobého pohledu k chronickému vyčerpávání organismu.

Toto vyčerpání vede k únavě svalů, zejména hlubokých stabilizátorů, které udržují vzpřímené postavení těla. Navíc při opakovaném, pravidelném prožívání stresu dochází ke zvyšování napětí silných fázických svalů (flexorové skupiny – ohybače).

Pokud tyto svaly neprotahujeme, přetrvává v nich napětí a časem dojde k jejich zkrácení. Tento proces je podmíněn i fylogeneticky (vývojově) a je tedy důležité s tím počítat (více o této tematice v připravovaném článku „Nejčastěji zkrácené svaly“).

Výsledkem je postupné ohýbání našeho těla dopředu (fixace flekčního držení těla), snížení pružnosti pohybového aparátu, špatný oběh energie, krve a lymfy, zhoršení psychického nastavení a zvyšování náchylnosti ke stresu.

Řešení příčiny nebo odstraňování následků?

Jedním z nejdůležitějších řešení patří odstranění chronického stresu – jeho příčiny. Toto řešení může být tak těžké, že se rozhodneme jej NEUČINIT!

V případě stresu v zaměstnání můžeme sebrat všechnu odvahu a jít za nadřízeným nebo kolegou, kteří nás neustále nervují a říct jim, co nám vadí a pokud to půjde, tak společně hledat řešení této situace.

Máme-li práce moc, je třeba to probrat s nadřízeným a některé činnosti delegovat nebo přestat dělat. Pokud si jen neumíme práci zorganizovat, můžeme absolvovat nějaký kurz time managementu nebo si o tom přečíst knihu.

Když nenajdeme nebo nemůžeme své pracovní trable řešit a změnit, můžeme ze zaměstnání odejít. Někdy je to doopravdy jediné řešení.

Stejně tak se jedná o stres v rodině. Pokud žijeme v partnerství, kde se necítíme dobře, je na čase svůj vztah začít měnit. Sami jsme zodpovědni za 50% tohoto vztahu a tak máme povinnost řešit svoji polovinu. Není to práce na den nebo týden, ale je třeba začít hned.

Pokud to nezvládneme sami, můžeme si najít nějakého profesionála – partnerského či manželského poradce, kouče nebo vztahového terapeuta. V dnešní době existuje i mnoho vzdělávacích kurzů či on-line kurzů s touto tematikou. Dostaneme-li se do slepé uličky a není již možné na vztahu něco změnit, můžeme jej ukončit a odejít.

S dětmi je to obdobné i když s nimi jsme v trochu jiném vztahu než s partnerem. Platí ale to stejné a pokud to nezvládneme sami, pomůžou nám poradci, terapeuti nebo kurzy.

Imunita vůči stresu

Další možností, jak se stresu bránit je zvyšovat svoji odolnost vůči němu. Jednou z cest je zlepšovat svoji fyzickou kondici pomocí cvičení, správného dýchání, stravování či mentálního tréninku. Cvičení a fyzický pohyb by mělo být vybíráno podle stavu pohybového aparátu. Pokud máme svaly zkrácené, je třeba je protáhnout, pokud máme oslabené svaly, je nutné je posílit.

S oslabením našich svalů (zejména hlubokých stabilizátorů) také souvisí oslabení našeho sebevědomí a tím snížení odolnosti vůči sresu.

Masáží proti stresu?

Svaly můžeme kromě protahování a posilování také uvolňovat. Jednou z účinných metod je masáž, která umí dokonale uvolnit přetížené svaly. Neumí naopak protáhnout ani posílit (pokud nemluvíme o thajské masáži, která i protahuje nebo o míčkové facilitaci, která stimuluje správný svalový tonus :)).

Dlouhá léta jsem upravovala masážní sestavu tak, abych ošetřila ty správné svalové skupiny a použila ty správné hmaty a tahy, které mě pustí do úplné hloubky svalu.

K tomu je nutný i správný tlak. Pokud je tlak příliš malý, nepropracujeme sval v jeho hloubce a efekt není tak dobrý. Naopak u příliš velkého tlaku dojde k podráždění svalových zařízení a reflexnímu stažení svalových vláken. Je tedy nutné najít „ten správný“ tlak. Jedná se o fyziologickou bariéru svalu, kterou nesmíme překročit.

Samozřejmě tuto masáž individuálně přizpůsobuji klientovi, protože každý klient má přetížené trochu jiné svaly či svalové skupiny. Je také dobré trochu znát jeho život a stresové faktory. Na to pak může navázat „doporučení“. Masér není psycholog ani psychoterapeut nebo kouč (teda pokud k tomu nemá přímo speciální profesní vzdělání), ale může klientovi dát doporučení, která jej přivedou na správnou cestu nebo myšlenky.

Například u velkého přetížení trapézů mě zajímá i to, jaký má klient pitný režim nebo kolik času tráví u počítače. Když jsou trapézy jakoby nafouklé vzduchem, jedná se často o emoční přetížení. Pokud zde nalezneme nějaký puclík z patologické skládačky, může se klient zaměřit na jeho odstranění.

Masáží lze zvýšit imunitu vůči stresu

Při opakovaní Antistresové BF masáže (jak jsem svoji masáž pojmenovala) jsem v praxi zjistila, že  se postupně uvolňuje a harmonizuje svalové napětí. Mozek tedy dostává signály větší pohody a je více odolný vůči stresu. 

Blíží se Vánoce, právě nám začal advent

Nejkrásnější období v roce, jak se mu přezdívá, je však doprovázeno obrovským tlakem a stresem – dokončování projektů v práci, uzavírání roku, úklid, pečení, dárky. To vše dohromady působí velký tlak na nás a naše blízké.

I přesto mám tohle období moc ráda. Neplánuji si tolik práce (i když klientů na antistresovou masáž přibývá :-)) a úkoly doma si dělíme, takže je nás na to víc.

Držím se pravidla, že jak odpočíváme v adventním čase, tak odolní budeme na začátku příštího roku a na jaře.

A pokud mám přece jen pocit, že jsem v napětí, dopřeji si léčivou masáž :-).