Masér se základním vzděláním?

Chtěli byste se stát masérem, ale nemáte středoškolské vzdělání? Nezoufejte, v Kocourkově to jde :)

Dnes se na mě obrátila maminka hocha, který nedokončil střední školu a přál by si být masérem. Protože je to za poslední dobu již po několikáté stejná otázka, rozhodla jsem se na toto téma napsat krátký článek.

V naší zemi se můžete stát masérem několika způsoby

Nejběžnější je ten, že si uděláte kurz „Masér pro sportovní a rekondiční masáž mimo sektor zdravotnictví“ s akreditací Ministerstva školství ČR (MŠMT ČR). Tento kurz pořádá v naší republice poměrně hodně masérských škol. Tyto školy mají udělenou akreditaci MŠMT ČR.

Rekvalifikační kurz s akreditací

Akreditace spadá pod zákon o zaměstnanosti (Hlava II, rekvalifikace, § 108, zák. 435/2004 Sb., v platném znění), vyhlášku č. 176/2009 Sb. v platném znění  a metodické pokyny Ministerstva školství ČR, odbor tělovýchovy a sportu.

Jednou z podmínek přijetí do tohoto kurzu, respektive k vydání osvědčení po absolvování kurzu je středoškolské vzdělání (výuční list nebo maturita).

Dříve absolventi kurzu skládali na jeho konci závěrečnou zkoušku a obdrželi Osvědčení o absolvování akreditovaného vzdělávacího programu Masér pro sportovní a rekondiční masáže mimo oblast zdravotnických zařízení pro pracovní činnost: „Masérské rekondiční a regenerační služby“. Na jeho základě pak mohli na Živnostenském úřadě žádat o vydání Živnostenského listu.

Zákon o dalším vzdělávání a zkouška Dílčí (profesní) kvalifikace

V roce 2006 vyšel zákon č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (dále jen Zákon o dalším vzdělávání). Tento zákon vyšel pro lidi, kteří ovládají nějakou profesi, ale nemají potřebné „papíry“. Tento model uznávání vzdělávání přijala Česká republika ze severních zemí Evropy.

Mnoho lidí (teda já náhodou znám většinu lidí kolem sebe, včetně sebe a svého manžela) vystuduje střední nebo i vysokou školu, ale potom začne pracovat v úplně jiné profesi. Po dvaceti letech opustí stálé místo, kde se vše naučili. Perfektně se v daném oboru orientují, ale nemají žádné osvědčení o tom, že to umí. Bez papíru je mnohdy další zaměstnavatel odmítne. Také si nemohou na tuto činnost otevřít živnost.

S příchodem zákona o dalším vzdělávání dostávají šanci „papír“ získat. Stačí vyhledat jakoukoliv autorizovanou osobu ze svého oboru a před ní (nebo před komisí z několika autorizovaných osob) složit zkoušku a ukázat, že jsou „kvalifikovaní“.

Osvědčení o zkoušce Dílčí kvalifikace je pak „papírem“ pro zaměstnavatele a Živnostenský úřad, že mohou tuto profesi vykonávat. Vydává se ve třech stejnopisech. Jeden obdrží masér, druhý autorizovaná osoba a třetí MŠMT ČR, obor dalšího vzdělávání.

Ministerstvo začalo autorizovat zkoušející z různých profesí a zákon a související vyhláška se začaly přenášet do praxe. Tato zkouška nijak nesouvisela s akreditovanými kurzy. Každý způsob získání kvalifikace v oboru masáží si žil svým životem.

Co přinesla novelizace zákona v roce 2012

Od novelizace Zákona o dalším vzdělávání (Zákon č. 53/2012 Sb.) a s ním související vyhlášky 208/2007 Sb. musí absolventi akreditovaného rekvalifikačního kurzu Masér pro sportovní a rekondiční masáž složit zkoušku Profesní kvalifikace (dříve označovanou jako dílčí kvalifikace) „Sportovní masáž“, kód: 69-037-M, úroveň 4 (dále jen zkouška PK).

Na konci kurzu tedy absolventi neskládají závěrečnou zkoušku a obdrží Potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu podle vyhlášky MŠMT č. 176/2009 Sb., Masér pro sportovní a rekondiční masáže s působností mimo oblast zdravotnictví pro pracovní činnost: „Masérské, rekondiční a regenerační služby“. Toto potvrzení pozbývá hodnoty dokladu o kvalifikaci, takže na  něj nelze vystavit Živnostenské oprávnění.

Kvalifikačním „papírem“ pro otevření živnosti se stává pouze Osvědčení o získání profesní kvalifikace.

Masérská škola, která má akreditovaný rekvalifikační kurz může, ale nemusí být zároveň autorizovanou osobou (dále jen AO). Pokud AO není, můžou absolventi kurzu složit zkoušku PK u jakékoliv AO. Většinou však školy tuto zkoušku sami zajišťují.

Další změnou v zákoně bylo, že zkoušku absolventi skládají před zkušební komisí sestávající ze dvou autorizovaných osob (dříve stačila ve zkušební komisi jedna autorizovaná osoba). Také se zkouška rozšířila o anatomii (písemnou i ústní formou) a v praktické zkoušce se odstoupilo od masáže celého těla.

Jak to ale souvisí s podmínkou středoškolského vzdělání u absolventů kurzu?

Zkouška PK spadá pod Zákon o dalším vzdělávání a k němu související vyhlášku 208/2007 Sb. V § 17, odst. 2) zákona je uvedeno, že: „Žadatelem o konání zkoušky (dále jen „uchazeč“) může být každá fyzická osoba starší 18 let, která získala alespoň základy vzdělání, nebo účastník rekvalifikace podle zákona upravujícího zaměstnanost.“

Znamená to tedy, že pokud uchazeč o rekvalifikační kurz nastoupí do kurzu, absolvuje jej, nemůže obdržet Osvědčení o rekvalifikaci (protože nesplnil podmínku SŠ vzdělání), ale může požádat o přijetí ke zkoušce (ze zákona musí být ke zkoušce přijat) a po jejím úspěšném složení obdrží Osvědčení o získání profesní kvalifikace.

Toto osvědčení je v současné době jediným dokumentem, na základě kterého můžete na Živnostenském úřadě žádat o vydání Živnostenského oprávnění „Masérské, rekondiční a regenerační služby“.

Tak jako v Kocourkově i u nás některé zákony spolu sice souvisí, ale nemusí spolu souhlasit. Pro maséry bez středoškolského vzdělání tudy vede cesta, jak provozovat tuto krásnou profesi. Zkouška PK neslouží samozřejmě k tomu, aby se obešel jiný zákon a živnost si mohl zařídit každý.

Zkouška je poměrně náročná a vyžaduje kvalitní přípravu a znalost daného tématu. Stejně tak mnoho lidí s „pouze základním vzděláním“ je velmi inteligentních a šikovných. Znám takové, kteří neuspěli u maturity kvůli „kádrovému zařazení v minulém režimu“. Jsou to skvělí a schopní lidé. Dnes už bohudík maséři :-).