Čirá rýma neznamená, že nikoho nenakazíte. Proč je největším chytákem začátku nachlazení?

Určitě to znáte. Ráno se probudíte, trochu posmrkujete, ale z nosu teče jen úplně čirá, vodnatá rýma. Řeknete si: „To nic není, to bude jen z ofouknutí nebo z chladu,“ hodíte do tašky kapesník a vyrazíte mezi lidi, do práce nebo ke mně na masáž nebo terapii. Vždyť dokud to není žluté nebo zelené, tak to přece nemůže být infekční, ne?

Tento mýtus slýchám ve své praxi velmi často. Lidé si zkrátka zvykli barvu hlenu automaticky spojovat s tím, jak moc jsou pro své okolí „nebezpeční“. Jenže realita lidského těla a imunity je trochu jiná a čirá rýma bývá na samém začátku virózy tím největším chytákem.

Pojďme se společně podívat na to, proč nás průhledný hlen tak snadno oklame a jak to s tou nakažlivostí vlastně je.

Proč máme pocit, že čirá rýma je „v pohodě“?

Hlavním důvodem, proč čiré rýmě tak důvěřujeme, je fakt, že provází stavy, které opravdu nakažlivé nejsou. Naše tělo reaguje čirým výtokem v mnoha situacích:

• Chladová rýma: Vyjdeme ven do mrazu, sliznice se překrví, zkondenzuje na ní vlhkost a začne nám téct z nosu. Vrátíme se do tepla a je klid. Nebo naopak přijdeme z chladu do tepla, případně pouze v pokojové teplotě si dáme například pálivé nebo horké jídlo a spustí se pár kapek. Nikoho samozřejmě nenakazíme.
  
• Alergická rýma: Když tělo bojuje s pyly, prachem nebo roztoči, sliznice produkuje masivní množství čiré vody. Je to čistě obranná reakce na alergen, žádný virus v tom nehraje roli.

Protože tyto situace důvěrně známe, máme tendenci každou vodnatou rýmu hodit do stejného pytle. Jenže u virózy je scénář úplně jiný.

Pravda o barvách: Kdy jsme nejvíc infekční?

Když do našeho dýchacího ústrojí proniknou kapénkami běžné viry (nejčastěji rhinoviry), sliznice okamžitě spustí obrannou akci. Začne produkovat obrovské množství čiré, řídké tekutiny, která má za úkol jediné: spláchnout nezvané hosty pryč z těla.

• První 2 až 3 dny virového nachlazení je hlen naprosto průhledný, ale doslova nabitý viry. Právě v této fázi, kdy se ještě cítíme relativně unavení jen „trochu“, jsme pro své okolí nejvíce infekční.
  
• A co ta obávaná zelená nebo žlutá barva? Ta přichází až po několika dnech. Neznamená to, že se zhoršila infekce nebo že do těla vtrhly bakterie (i když i to se někdy stane). V naprosté většině případů je to znamení, že do nosu dorazila armáda vašich vlastních bílých krvinek (konkrétně neutrofilů). Ty viry zlikvidují, samy u toho odumřou a právě jejich barvivo (enzym zvaný myeloperoxidáza má zelený pigment) hlen zahustí a zabarví. Paradoxně ve chvíli, kdy máme rýmu nejhustší a nejbarevnější, už nakažlivost pro ostatní prudce klesá.
  
• Kdy se tedy na scéně objevují skutečné bakterie?
  Samozřejmě se může stát, že rýmu občas způsobí nebo zkomplikuje bakterie. Poznáme to ale spíše podle času a podle toho, jak mizerně se celkově cítíme, ne podle barvy kapesníku. Skutečná bakteriální infekce na nás buď zaútočí hned od prvního dne v plné síle s vysokou horečkou a silnou, řezavou bolestí v obličeji, nebo se projeví jako takzvaná druhá vlna. To je ten moment, kdy už se po týdnu nachlazení začínáme cítit lépe, ale najednou se příznaky zničehonic vrátí s ještě větší intenzitou, horečkou a hnisem. Pokud ale rýma prostě jen klasicky po pár dnech zežloutne a my se necítíme vyloženě pod psa, bakterie v tom prsty nemají – to jen naše tělo odvádí skvělou obrannou práci.

Sázet tedy na to, že s čirou rýmou nikoho nenakazíme, je zkrátka sázka do loterie, kterou naši blízcí nebo kolegové pravděpodobně prohrají. Pokud se k tomu přidá mírná únava nebo škrábání v krku, tělo nám jasně říká: „Zpomal, bojuješ s virem.“

A právě v této první, nenápadné fázi, kdy nám z nosu teče „jen voda“, děláme nejčastěji tu chybu, že se snažíme fungovat na sto procent a dál chodíme nejen do práce a do kolektivu, ale i na domluvené masáže či terapie, přičemž včasné zpomalení je tou nejlepší volbou pro tělo i okolí. O tom, jak je důležité v těchto chvílích poslechnout své tělo a zůstat raději doma, jsem se více rozepsala v článku Když vám není dobře, udělejte (nejen) pro sebe jednu důležitou věc.

Jak unaveným sliznicím a dutinám ulevit?

Ať už vás trápí rýma alergická, chronická, nebo se zrovna nacházíte na úplném závěru té virové a potřebujete tělu pomoci s doléčením, existuje jedna nádherná, jemná a nesmírně účinná metoda. Míčkování obličeje.

Tuto techniku, kterou vyvinula fyzioterapeutka Zdeňka Jebavá, miluji pro její hluboký vliv na lidské tělo i psychiku. Pomocí speciálních molitanových míčků a přesně vedených tahů dokážeme svaly obličeje a podkoží jemně uvolnit a prokrvit.

Co dokáže Míčkování při potížích s chronickou rýmou?

• Reflexně působí na sliznice dýchacích cest.
• Pomáhá uvolnit a vyprázdnit ucpané vedlejší nosní dutiny.
• Urychluje regeneraci sliznic po prodělaném stadiu rýmy (ideální pro doléčení).
• Snižuje napětí v obličeji, které s sebou neustálé smrkání přináší.

Pokud vás trápí chronické obtíže, vracející se alergie, nebo prostě chcete mít doma po ruce bezpečnou metodu, jak ulevit sobě i svým dětem po každém dalším nachlazení, naučte se tuto techniku správně. Všechny potřebné tahy, teorii a správné postupy vás krok za krokem naučím v mém On-line kurzu Míčkování. Uvidíte, že jemný dotek molitanového míčku má větší sílu, než si dokážete představit.

Dopřejte svému tělu čas na odpočinek, když o to na začátku rýmy žádá, a pomozte mu kouskem jemné péče, když se z ní dostává ven. Stojí to za to.