Když jsem byla malá, dělávala moje babička bylinné masti. Ráda jsem jí koukala pod ruce a když se zadařilo, mohla jsem jí i pomáhat :). Tenkrát jsem sbírání bylin a výrobu mastí brala jako samozřejmost, prostě to k babičce a létu patřilo. Až v dospělosti jsem si uvědomila, jaké dědictví mi zanechala.
Měsíčkovou mast jsem sama začala připravovat až když jsem měla své vlastní děti. Všechny měly jako malé atopickou kůži a protože jsem nechtěla na jejich malá tělíčka používat masti s kortikoidy, šla jsem alternativní cestou – kůži jsem míčkovala a následně mazala měsíčkovou domácí mastí – oprášila jsem recept po babičce. Ta ji používala na křečové žíly a protože je měsíček lékařský protizánětlivý, je vhodný i na bolavou a podrážděnou kůži při ekzémech.
Také po opalování ji můžeme použít jako zklidnění spálené kůže (ale pozor, již dobře ochlazené, např. tvarohovým zábalem).
Už vás dále nebudu napínat, tady je recept:
domácí sádlo | 2 vrchovaté lžíce (nerozpuštěného) |
okvětní lístky měsíčku lékařského | 1 hrst |
Postup:
Měsíčky nasbíráme na slunci, aby byly krásně rozvité. Otrháme okvětní lístky. Pokud máme málo měsíčků, můžeme použít celé květy. Mast pak není sytě žlutá, ale má žlutozelenou barvu. V hrnci dáme rozpustit sádlo (dvakrát tolik vrchovatých lžic než máme hrstí okvětních lístků).
Jakmile je rozpálené, vhodíme na něj okvětní lístky měsíčku, ale nenecháváme smažit. Po zpěnění hned sundáme hrnec z ploténky a necháme chladnout.
Dále necháme 24 hodin stát. Druhý den jen rozpustíme (pozor, aby se nezačaly smažit) a přes sítko nebo pláténko scedíme do nachystaných skleniček. Po vychladnutí zavřeme víčky a uschováme v lednici. Vydrží do dalšího léta. A pokud nevydrží (nezbude), musíte udělat více skleniček :)